Strach sám ze sebe

23. října 2017 v 18:18 | Ell ♥ |  Témata Týdne
Ztrácím se v sobě,
ve svých emocích.
Utápím se k tobě,
v pocitech mých.

Nevidím stejnou tvář,
když zrcadlo spatřím.
Vidím tmavou zář,
jak se do ni nořím.

Temnota obklopuje mne,
obklopuje mé srdce.
Stalo se to tak náhle,
až mám strach sama ze sebe.
 

Když jsem s tebou...

9. října 2017 v 22:00 | Ell ♥ |  Poems
Když jsem s tebou, cítím jak rozkvétám,
když mne držíš v obětí.

Když jsem s tebou, cítím se v bezpečí,
ani z růží strach nemám.

Když jsem s tebou, vnímám vše a taky nic.
Vidím tebe a tvůj líc, když ses dotkl mne,
srdce mé, jako vždy se zahřeje...

Rozkočí se radostí,
když tě poblíž vidí.
Usměv mi hned naskočí,
když vím, že to tak cítíš...

Pocit lásky, milování, splynutí a naděje,
tak se cítím, když si se mnou,
snad nikdy nepřesetane...

Výsledek obrázku pro black and white roses

Nic nestíhám, chybí mi čas...

9. října 2017 v 20:00 | Ell ♥ |  My thoughts...
Nevím jestli to máte taky tak, ale vnímám to, že nemám na nic čas. Příšla jsem do druháku na střední (na novu školu) a vůbec nic nestíhám, co bych chtěla.
Nestíhám se učit, chodit běhat, fotit a věnovat se dalším jiným zájmům. Celkem mě to štve, protože učení na škole máme opravdu hodně. Jenže to dojídění každý den, mi bere hrozně moc času. Času, který bych chtěla využít jinak...
Ne seděním u okna v autobuse a čekáním na cílovou zastávku, kde budu vystupovat.
To je hrozné plýtvání, podle mě. Na jednu stranu, můžu aspoň přemýšelet, jak zajímavý byl dneska den, nebo co si dám na večeři.
To už narážím na další bod, který nestíhám. Jíst zdravě. Ne, že bych jedla nějak nezdravě, ale vyloženě zdravá strava to není a nevím proč, ale docela mě tohle celé štve.
Čas jakoby se vypařil a příjdu ze školy, jdu si sednout k počítači a učit se. Možná si říkáte, jak jsem si vůbec našla čas napsat tenhle článek. Je to jednoduché... snažím se v tom najít systém. Učit se nějakou dobu, pak chvíli oddych a pak se zase vrátit k tomu, co jsem nechala rozdělané, protože už nemám sílu nad tím učivem přemýšlet.
Nevím, ale jak dlouho mi takový "systém" bude fungovat... proto jsem vás chtěla poprosit o radu, jak to máte vy?
Jste na tom s časem podobně a taky nestíháte to, co byste chtěli, nebo už jste si našli nějaký systém? A pokud ano, tak jaký?
Předem děkuji za jakékoliv komentáře (pokud teda nějaké budou). :-)
 


Stín za oknem

9. října 2017 v 18:14 | Ell ♥ |  Poems
Za oknem se něco mihlo,
záblesk světla, hvězda snad?
Nebo něco tajemného?
Někdo chce mě sledovat?

Příjdu k oknu pomaloučku,
vzhlížím do tmy nikde nic.
Že by pták, či záblesk světla?
Co by to tak mohlo být ?

Strach ovládnul mé srdce,
tep se zrychlil, co to je?
A zpoza okna na mě civí,
dívka s tváří z popele...

Když se nikdo nedívá

26. května 2017 v 0:38 | Ell ♥ |  Témata Týdne
Když se nikdo nedívá,
Stanu se kým jsem.
Jedná holka bláznivá,
Co chce prozkoumat zem.

Spontánní a veselá,
Jako dítě změn.
Krásná trochu šílená,
Lásky plná jen.

Uvnitř je však zraněná,
Takhle dívka bez jména.
Uvězněna v pocitech,
Svázána je v řetězech...

Den, kdy zmizelo slunce

16. března 2017 v 21:19 | Ell ♥ |  Témata Týdne
Probouzím se jako každý den,
bohužel to nebyl sen.
Vzpomínky mne porazí,
mé srdce se zamrazí.

Vše prožívám znova,
vše, co zničily má slova.
Kdybych jen byla potichu,
a nekřičela bez citu.

Vstávám, ještě noc je temná,
vítr mi pročechrá vlasy a já?

Slzy mi stékají po tváři,
otevřu okenice a skáči.
Cítím se tak lehounce,
s tebou mizím i já, Moje slunce...

Před usnutím

27. února 2017 v 19:26 | Ell ♥ |  Témata Týdne
Všechno co se dneska stalo,
před očima vidím.
Všechno co se událo,
trápí mě přemýšelním.

Už to nejsou minuty,
co zatěžuji mysl.
Už jsou to hodiny,
nic nedává smysl.

Proč se ztrácím sama v sobě?
Co se děje v hlavě mé?

Dnes je něco jinak, spánek nechce přijít,
nohy se mi klepou a mozek nepřestává.
V hlavě jenom tvoje lest, nechce to odejít.
jak shodil jsi mě na dno, spát mi nedá...

Popelka

7. února 2017 v 20:32 | Ell ♥ |  Poems
Zaprášená úsměvavá,
je tahle silná žena.
Laskavá a chápavá,
s klidem otevřená.

Štěstí se ji jednou zmocní,
na plese se změní vše.
O čem dosud sní,
tak svou lásku nalezne.

Je to ale jinak než dřív,
když ho spatří uteče,
On však touží ji mít,
zavinout ji do náruče.

Když se jejich oči střetnou,
zastaví se chvíli čas.
Rozplynou se oba s mlhou,
a s nimi sen, co má každý z nás...

Onehdy se to stalo...

3. února 2017 v 20:12 | Ell ♥ |  Poems
Zastav se a chvíli mysli,
nemáš se teď čeho bát.
Stačí sklidnit svůj dech v tísni,
hlavně nesmíš zaváhat.

Příjdi k němu, usmívej se,
dělej, jako by nic.
Co se včera v noci stalo,
nedozví se žadný z nich.

Faleš, smích a vášeň v tobě,
ztrácíš se sám v sobě.
Vidím ti to na očích,
co dělo se při těch nocích.

Herec nejsi, zakryj tvář,
nejsi totiž dobrý lhář...

Žijeme v iluzích, dnes i zítra

31. ledna 2017 v 22:49 | Ell ♥ |  Témata Týdne
Všude tma a nikde nic,
zkus si něco představit.
Vymysli si život, příběh,
který by jsi chtěl prožít.

Ať nejsi tak sám v temnotě,
v ničem, jen v prázdnotě.
Představ si to jak chceš žít,
zemřít, co vše chceš zažít.

Možná se pak ta iluze,
stane pravdou ve mlze...

Kam dál