Listopad 2015

Ve stínu minulosti...

30. listopadu 2015 v 15:53 | Ell ♥ |  Témata Týdne
*Určitě to každý zná. Každý se někdy ocitl v něčím stínu. V stínu své kamarádky, samoty,... Je jen na nás jestli v tom stínu zůstaneme nebo vystoupíme na světlo a ukážeme svou pravou tvář...

Otočila jsem se zpátky,
znovu četla jsem ty řádky.
Chci se vrátit zpět,
do doby kdy patřil nám svět.

Stále se vracím na místa,
kde psali jsme svá čísla.
Doufám v znovuzrození,
naší lásky v souznění.

Ztácím se ve stínu,
naší minulosti.
Proklínám svou vinu,
shodu okolností...


Když vydechl naposledy...

24. listopadu 2015 v 20:45 | Ell ♥ |  Témata Týdne
*Život je krátký, nikdy nevíme kdy skončí. Je nepředvídatelný stačí jen chvíle a je po všem, z člověka se vytratí život.. je pryč. Každého z nás to čeká, jediná otázka je kdy? Bude to dnes, zítra, za měsíc, za rok...., kdy?

Jedna sekunda mi zničila svět,
když kůlka trefila střed.
Střed mého srdce, života,
pohltila mně temnota.

Cítil jsem bolest a pak nic,
chtěl jsem toho zažít víc.
Život se mi před očima přehrál,
cítil jsem, že konec už nastal.

Oči mé už zhasly,
ruce se mi třásly.
Kolem mně byla jen tma,
všude jenom temnota...


My dva, ztracené duše....

20. listopadu 2015 v 21:04 | Ell ♥ |  Poems
Nahání mi hrůzu strach,
kolik temna vidím v nás.
Jak ztraceni jsme v sobě,
když chci být jen tvoje.

Usínat v tvém náručí,
až srdce se mi rozbuší.
Objímat tě zas a znova,
nechci být jak černá vdova.

Chci cítit bezpečí tvých paží,
tvůj klid, pohledem mně rozžhavíš.
Vášeň moji nezvládnu popsat,
z náklonosti k tobě se nelze vypsat.

V knihách osudu jsme my dva,
jen blázni co se ztratili v hrách...


Temná duše

16. listopadu 2015 v 13:27 | Ell ♥ |  Poems
Někdy optimista,
jindy pesimista.
Někdy veselá,
jindy zlomená.

Na konci vidím světlo,
pak však zhaslo.
Všude je teď tmavo,
moji duši to vzalo.

Nenávist sžírá mou duši,
neslší to tvoje uši.
Nikdo neví jaké je,
moje srdce z kamene.

Cítím se jako kus ledu,
ledová necítím něhu.
Soucit to mi nic neříká,
srdce se před ním uzamyká.

Jsem temná jako noc,
nikdo mi nemůže pomoct.
Moje duše prokletá,
zprovodí mně ze světa...

Život bez kouzel

16. listopadu 2015 v 12:07 | Ell ♥ |  Témata Týdne
*Každý z nás má v sobě své kouzlo. Něčím jsme jediněční, zvláštní, originální... A taky máme každý v sobě aspoň jiskřičku té děcké neviny, která věří na kouzla a že na konci bude všechno dobré. Někdy si přeji být zase ta malá holčička co si hraje na dětském hřišti a nevnímá svět kolem sebe, neřeší žádné problémy a věří, že k ní někdy příjde kouzelná víla a udělá z ní kouzlem Popelku a už nebude jako Ošklivé káčátko. Mrzí mně, že jsem tak brzo dospěla, že jsem si neužívala ty kouzelné chvíle dětství, ale že jsem hned začala řešit problémy a chtěla jsem být samostatná jako maminka. Čas co jsme prožili se nedá vrátit, stejně tak jako naše chyby a všechny vzpomínky. Život se na každém z nás poznamenal. Každý dělá chyby a někdy jich litujeme, jindy jen vzpomínáme. Neberme proto dětem jejich kozelné dětství tím, že s nimi začneme řešit naše problémy. Ať si užívají kouzelnou atmosféru nevědění....

Vracím se zpět do té doby,
kdy jsem věřila na obludy.
Doby malého děvčátka,
co čte příběh kůzlátka.

Co poslouchá od své maminky,
příběh Červené karkulky.
Devčátko co miluje kouzla a víly,
co věří v nesmrtelnou naději.

Které čeká až příjde,
dopis z Bradavic.
Co žíje ve snu,
a netrápí ho nic.

Přeji si vrátit čas,
prožít znovu kouzla krás.
Protože život bez kouzel,
pomalu ničí nás...


Slova lásky...

13. listopadu 2015 v 15:45 | Ell ♥ |  Témata Týdne
*Mnozí znás si neuvědomují, že slova, které říkáme mají nejáké důsledky a také sílů. Opravdu silná slova dokáží položit na kolena i toho nejsilnějšího člověka. Každé slovo má svou váhu. Slova dokáží ranit, uklidnit ale také zrealizovat naše nápady...

Vzpomínám si na ty slova,
sliby cos mi nasliboval.
Slova lásky, slova něhy,
jako by však byly z pěny.

Lásku tvoji vzala voda,
teď mi ani nezavoláš.
Úskosti však nepropadám,
depresím se neoddávám.

Nechybí mi co jsme měli,
zvláštní oba jsme to chtěli.
Skončila to však jen doba,
co jsme měli vzala slova...


Zvláštní záliba

2. listopadu 2015 v 14:32 | Ell ♥ |  Témata Týdne
U holek to není běžné, ale zajímám se o bojové sporty. Nevím jestli je to zvláštní. Do bojových sprotů jako je např. karate chodí i holky úplně běžně. Mně však ale braly vždycky více kontaktní bojové sporty, jako je např. box. Protože jsem z těchle stylů mlácení do pytle a bojů v rignu opravdu nadšená snažím se ho naučit. Není to pro mně moc lehké většina lidí s kterými cvičím mají opravdu velkou silovou převahu. No a díky tomu dostnu tzv. "nakládačku", ale to mně stále neodradilo a tak doma cvičím na boxovacím pytli, který původně používal můj táta. Tenhle pytel je ale opravdu hodně tvrdý. protože je plněný pískem. Mně to ale nevadilo a tak jsem si tam skoro každý den přišla zabouchat. Box pro mně už ale není jen zábava, nebo sebeobrana. Teď je to i můj způsob jak se vyrovnat s vztekem. Když jsem naštvaná tak se uklidním (a taky vysílím) boxováním do pytle. Docela často (když už boxuji kvůli vzteku) mám par rozedřené klouby až do krve, protože to přeháním. Možná mně mnoho lidí z vás nepochopí ale mi ta krev nevadí, to že cítím bolest mně jako kdyby posouvá dál. Protože i když je ta rána čím dál tím více větší, na tu bolest si zvykám a už mně to nebolí jako ta předtím....
Snad se vám tenhle článeček líbil... (není jako ty předešlé, tak snad neva)
Ell♥